Kouzelné špičky horských pásem
Zalilo slunce svým zlatavým jasem
Všechno pod paprsky vzkvetlo a zjihlo
V srdci se světélko radosti mihlo
I sníh, jež vrcholky objímal, tál
Na slunci leskl se, ledově hřál
Po svazích v údolí slunce dál běží
Domečků stříšky blyští se svěží
Z kapliček slyšet jsou nádherné tóny
Ladné a sladké jsou Brixenské zvony
Slunce a mlha kopečky hladí
jak všechno barevně v Brixenu ladí!
Příroda středem je celého města
jak ve svůj den krásná nevěsta
Jaro pak závoj jí z květinek dodá
vůní tak omamnou, že neodolá.
Brixen je pohádka a lidé to vědí
však i ten Borovský z nebe naň hledí…