Souhra motýlích myšlenek
jenž třepotají rozvášněnými křídly,
rády by unikly do fantazie
tam, kde zemi živá rosa myje.
Jen jednou dotknout se jich a letět…
Jen se dotknout…
Pod doteky však křídla mění se pouze
ve smutný vzdech
a tma rozprostře se jako zlověstný
mech…
Musíš vše pokazit, člověče?
