Bleší Geheimnis

Jeden krůček potichoučku,

hlavně všude Stille,

ich muss immer darauf warten,

až bude moje chvíle…

Dann springe ich jako blesk tam,

kde mi bude besser,

musím dát však velký pozor,

se zuby jak Messer.

Vlezu lidem pod košili,

wo ich gerne bleibe

a pak koušu, koušu, koušu..

jo, jo, tam je fajně.

Říkají mi nejrůzněji, ich hab viele Namen,

immer muss ich být ve střehu,

jinak je se mnou ámen.

Floh, bin ich, den alle lieben,

das kann ich nicht sagen,

protože když hlad mám velký,

kručí mi im Magen,

dann beise ich koho potkám

to je vcelku fuk,

wen ich aber gerad‘ beise

o tom ani muk!